Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva

V červenci tohoto roku jsme prezentovali potřebu zavést do českého soudního systému institut justiční·ho facilitátora·ky pro lidi s mentálním znevýhodněním. Justiční facilitátor·ka je nezávislý a nestranný profesionál·ka z oboru logopedie, psychologie, speciální pedagogiky, sociální práce nebo práva, který·á umožní osobám se znevýhodněním rovnou a spravedlivou účast v soudních řízeních a usnadní komunikaci mezi všemi stranami.

Ukazuje se, že toto téma je v České republice právě velmi aktuální. V červnu 2025 totiž rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ESLP) o situaci člověka s lehkým mentálním znevýhodněním, u kterého došlo k porušení jeho práva na spravedlivý soudní proces a práva na pomoc obhájce.

V případu, kterého se rozsudek týká, vyslechli stíhaného muže policisté v průběhu trestního řízení a několikrát ho poučili o jeho právech, včetně práva na obhájce, ale pouze za využití vzorových formulářů. Muž poučení podepsal a opakovaně se doznal ke spáchání trestné činnosti. Teprve po vzetí do vazby mu soud ustanovil obhájce. Jako osoba s omezenou schopností se hájit měl ale dle zákona právo hájit se za pomoci obhájce, a to – vzhledem ke svému znevýhodnění – od počátku trestního řízení.

Soud uvedl, že muž má podle znalců mentální postižení. Takové postižení je přitom důvodem, aby spadal do kategorie zvláště zranitelných osob, které mají zvláštní právní režim. Policejní výslech je pro osobu, která je takto znevýhodněna, obzvláště stresující situací.

Soud dále uvedl, že muž obdržel informace o svých právech na předtištěných formulářích. Nedostalo se mu individualizovaného poučení či nějakého dalšího vysvětlení. V jedné ze situací mu policista poučení pouze přečetl, muž si tedy ani nemohl projít text vlastním tempem před tím, než jej podepsal. Texty poučení jsou přitom náročné i pro osoby s plnými rozumovými schopnostmi. Nadto obsahují odkazy na právní ustanovení v závislosti na procesním postavení osoby (tedy podle toho, zda se jedná o osobu podávající vysvětlení, zadrženou, podezřelou či obviněnou). Podle soudu tak poučení pouze textem zákona stěžovateli neumožnilo dostatečně pochopit povahu jeho práv, aby je mohl účinně uplatnit.

Soud tedy konstatoval, že stěžovatel nebyl řádně seznámen s právem na právní zastoupení před podáním výpovědi policii. Protože se mu nedostalo pomoci advokáta nebo jiné osoby (např. sociálního pracovníka nebo facilitátora) k usnadnění porozumění předtištěným informacím, pravděpodobně nemohl posoudit důsledky výpovědi bez pomoci obhájce, ani to, že se svým podpisem práva na pomoc obhájce vzdává.

Evropský soud v rozsudku kritizuje postup českých státních orgánů, které měly aktivně zajistit, aby byl člověk srozumitelně poučen o tom, že může žádat o bezplatného obhájce. Konstatuje, že mohlo být muži poučení o jeho právech poskytnuto ve snadno čitelné podobě, nebo mu měl být poskytnut prostředník k usnadnění komunikace a pochopení informací. Orgány činné v trestním řízení měly povinnost se ujistit, že je schopen porozumět informacím a důsledkům poskytnutí výpovědi bez právní pomoci, případně mu při pochybnostech zajistit zastoupení obhájcem.

S ohledem na tato fakta soud konstatoval, že proces jako celek nebyl spravedlivý. Anotaci nebo celý rozsudek ESLP KRPELÍK proti České republice si můžete přečíst zde.

Rozsudek potvrzuje důležitost zavedení justiční·ho facilitátora·ky. Tento institut zajistí, aby práva zvlášť zranitelných osob uvedená v zákoně byla v praxi efektivně chráněna a prosazována. Více informací o roli justiční·ho facilitátora·ky si můžete přečíst zde.

Nebo zde je o roli justiční·ho facilitátora·ky krátká pdf prezentace.