Pieta k zapomenutým obětem nacistických programů „Akce T4“
Camille Latimier, naše paní ředitelka, v pondělí promluvila v německé Pirně na pietním připomenutí téměř zapomenutých obětí nacistických programů „Akce T4“ a „Akce 14f13“.
Jednalo se o transporty pacientů psychiatrického ústavu v Opavě do vyhlazovacího zařízení Pirna–Sonnenstein. Letos v prosinci uplynulo 85 let od prvních tří transportů. V plynových komorách bylo zavražděno 370 osob, často s mentálním a kombinovaným postižením. Šlo o první likvidační nacistické transporty z českých zemí, které započaly o rok dříve, než byly zahájeny židovské transporty do vyhlazovacích táborů v okupovaném Polsku.
Camille přednesla na místě piety řeč vztahující se k těmto hrozným historickým událostem, ale zároveň upozorňují na rizika některých současných trendů.
Celé znění proslovu zde:
„Vážené dámy, vážení pánové,
Chtěla bych všem poděkovat za pozvání na tuto pietní akci. Je to mou velkou ctí dnes být tady s vámi.
Dovolte mi, abych na prvním místě vyjádřila hlubokou úctu všem obětem, které si tu dnes připomínáme.
Je pro mě profesně, jako ředitelku celostátní organizace pro lidi s mentálním postižením, lidskoprávní advokátku, a osobně, jako občanku Evropy, která vyrůstala s vyprávěním příběhů z války od svých prarodičů, velmi důležité, připomenout lidská práva, rovnost a důstojnost všech občanů, a i těch s mentálním postižením a s duševním onemocněním, kteří žijí často na okraji společnosti.
Chtěla bych dnes s vámi vzpomenout na Toma Mutterse, který se v poválečném období jako zástupce OSN pro vysídlené osoby, seznámil s utrpením dětí a dospělých s mentálním postižením, z nichž asi 300 000 bylo během války pronásledováno a zavražděno nacisty jako „nehodní života“. Po válce to byl Tom Mutters, kdo přesvědčil rodiny, aby již neskrývaly své mentálně postižené děti. A na to konto založil naši sesterskou organizaci Lebenshilfe, která je dodnes velmi aktivní, bojuje proti extremismu a je příkladem i pro nás.
Vize Toma Mutterse a dalších lidí vytvořila základy inkluze lidí s postižením v 50. let 20. století. Tato vize se dnes odráží v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, která od roku 2009 zaručuje právo na život, respekt, důstojnost a účast na společenském životě a požaduje inkluzivní společnost.
Kdo si tu dnes tragickou historii třicátých a čtyřicátých let minulého století připomíná, dobře ví, jak začala. Zvrácené teorie eugeniky, které dopadaly na lidi z údajně podřadných ras stejně jako na lidi s postižením.
V dnešní době bohužel pozorujeme (např. v Americe/USA) nástup fake news, v podstatě nové eugenické propagandy, např. ohledně lidí s autismem, který se údajně dá vyléčit, nebo výzkumu zaměřeného na čtení mozkové aktivity, který vyvolává závažné etické otázky pro lidi s postižením, speciálně lidí s těžkým postižením a neverbálním. Tyto trendy mohou ve svém důsledku důstojnost, informovaný souhlas lidí s kognitivním omezením, a samotné jejich právo na život velmi ohrozit.
Proto je dnešní akce velmi aktuální, abychom nezapomněli na masovou vraždu lidí s mentálním postižením, abychom návrat praktik vyčleňování a dehumanizace jakékoli skupiny lidí ani v náznaku nedovolili.
Děkuji Vám za pozornost."
Děkujeme Stiftung Sächsische Gedenkstätten za pozvání a organizaci této důležité pietní akce.
Více o vyhlazovacího zařízení Pirna–Sonnenstein naleznete zde.
