Možnosti práce

V Listině základních práv a svobod (Hlava IV., článek 26) je zakotveno právo občanů s mentálním postižením podle svých možností produktivně pracovat nebo se zabývat jinou užitečnou činností.

Jakékoli zaměstnání nebo i jednoduchá činnost smysluplně naplňuje život každého z nás, stejně tak je tomu i u lidí s mentálním postižením. Tito lidé jsou schopni podle svých možností naučit se mnoha dovednostem a postupům. Dokáží být i velice produktivní, potřebují však vedení a podporu. Lidé s mentálním postižením často zvládají dělat práci, která je pro mnoho lidí stereotypní nebo nezajímavá.


Jaké jsou tedy možnosti pro lidi s mentálním postižením?

Podporované zaměstnávání

Podporované zaměstnávání je forma sociální služby, která je poskytovaná bezplatně. Jedná se o časově ohraničenou službu na dobu 2 – 3 let. Vytváří se zde individuální a flexibilní podpora pro lidi s mentálním postižením, aby mohli najít práci, zaučit se a následně si udržet pracovní místo na otevřeném trhu práce, to znamená v běžném pracovním prostředí.

Podporované zaměstnávání má dvě základní fáze:

  • Pracovní poradenství – v této fázi se člověk s mentálním postižením schází s pracovním konzultantem, který mu pomáhá při výběru vhodného pracovního místa. Poskytuje mu podporu při psaní životopisu a následné komunikaci s potencionálním zaměstnavatelem.
  • Pracovní asistence – jedná se o přímou podporu člověka s mentálním postižením na pracovišti. Zde je s ním z počátku přítomen pracovní asistent, který mu pomáhá dobře pochopit a správně se naučit pracovní náplň.

Po skončení této služby by měl být člověk s mentálním postižením dobře připravený pro práci a udržení tohoto pracovního místa.


Chráněné pracovní místo (chráněné dílny)

Chráněná dílna je obecný název pro dílnu určenou pro práci lidí se zdravotním postižením. Pracovní podmínky zde by měly být upraveny speciálně pro lidi se zdravotním postižením. Existují různé druhy chráněných dílen a zabývají se různými činnostmi od výroby různých předmětů až po kompletaci, tisk atd. V rámci chráněných dílen mohou existovat chráněná pracovní místa. Chráněné pracovní místo vzniká dohodou s úřadem práce, který zaměstnavateli či osobě samostatně výdělečně činné poskytuje příspěvek. 

Chráněné pracovní místo může být zřízeno nebo vymezeno. Zřízením chráněného pracovního místa vzniká nové místo výhradně určené pro lidi se statusem osoby se zdravotním postižením (viz níže). Vymezeno jako chráněné pracovní místo může i být i místo, které původně nebylo obsazeno osobou se zdravotním postižením. Nejde tedy o nové místo a není původně vyhrazeno jen pro osoby se zdravotním postižením. Vzniká opět dohodou s úřadem práce na dobu 3 let. O zřízení chráněného pracovního místa (to znamená nové mésto) či o vymezení chráněného pracovního místa (místo již vytvořené a obsazené osobou se statusem osoby se zdravotním postižením) může jak zaměstnavatel, tak osoba samostatně výdělečně činná.

Každý člověk se zdravotním postižením může pracovat pouze na jednom chráněném pracovním místě, nemůže mít např. 2 zkrácené úvazky u různých zaměstnavatelů.

Formuláře potřebné ke zřízení chráněného pracovního místa najdete ZDE.


Ochrana lidí s mentálním postižením na trhu práce

Lidé s mentálním postižením potřebují často na trhu práce ochránit. Mají proto možnost získat status „osoba se zdravotním postižením“ (OZP).

Osoba se zdravotním postižením (OZP)

  1. Lidé pobírající invalidní důchod ve třetím stupni – osoba s těžším zdravotním postižením – je to automaticky pobíráním invalidního důchodu – nemusejí o status OZP žádat.
  2. Lidé pobírající invalidní důchod v první a druhém stupni – je to automaticky pobíráním invalidního důchodu – nemusejí o status OZP žádat
  3. Osoba se zdravotním znevýhodněním (OZZ) – o OZZ se musí žádat na příslušné správě sociálního zabezpečení.

Status OZP má tedy automaticky každý příjemce invalidního důchodu bez ohledu na stupeň a nemusí o status OZP žádat. Osoba se zdravotním postižením je každý příjemce invalidního důchodu. To platí i pro ty, kterým ČSSZ invalidní důchod nevyplácí z důvodu nesplněné podmínky potřebné doby důchodového pojištění.

Osoba se zdravotním znevýhodněním (OZZ)

O status osoby se zdravotním znevýhodněním žádají ti, kteří nemají invalidní důchod. Žádost se podává na příslušné správě sociálního zabezpečení. Lidé se statusem OZZ mají na rozdíl od lidí s přiznaným stupněm invalidity zachovanou schopnost vykonávat soustavnou práci v rozsahu plného úvazku, ale schopnost získat či udržet si práci obecně nebo v rámci původní kvalifikace je omezena díky zdravotnímu znevýhodnění. Více informací získáte na stránkách České správy sociálního zabezpečení ZDE. Formulář žádosti naleznete ZDE.

Existují firmy, které mají místa speciálně vytvořená pro osoby se zdravotním postižením nebo osoby se zdravotním znevýhodněním. Ti, kteří zaměstnávají osoby s zdravotním postižením nebo osoby se zdravotním znevýhodněním dostávají pomoc od úřadu práce. Na těchto místech pak nesmí pracovat lidé bez postižení nebo znevýhodnění.