Dávky, důchod, práce

Zákon 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů

Zde se dočtete o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku. Základní informace o těchto dávkách jsou ZDE. Dále se zde dočtete o průkazu osoby se zdravotním postižením – tedy OZP (TP, ZTP a ZTP/P). Více pak ZDE.

V květnu 2015 vyšel zákon č. 140/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tato změna se týká píspěvku na zvláštní pomůcku v případě, že příjemcem je dítě nebo osoba s omezenou svéprávností. Dříve se při rozhodování nároku na zvláštní pomůcku a při jejím nákupu vyžadoval souhlas soudu, což tento zákon ruší a souhlas soudu již není vyžadován.


Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

V zákoně se mimo jiné dočtete, jaké máme druhy důchodů (starobní, invalidní, vdovský/vdovecký a sirotčí), kdo a jak platí důchodové pojištění, jakou dobu pojištění musíme splnit, abychom měli nárok na invalidní či starobní důchod.  

Rodiny, které se starají o člověka s mentálním postižením, budou hlavně zajímat informace o invalidním důchodu, o potřebné době pojištění, o náhradní době pojištění.  O invalidním důchodu, tedy o podmínkách splnění nároku na invalidní důchod, jak postupovat při vyřizování žádosti, jak se odvolat proti nepřiznání a podobně, se můžete dočíst více ZDE.

Informace o tom, jak se posuzuje pracovní schopnost pro účely invalidity a které druhy zdravotního postižení spadají pod jaký stupeň invalidity, najdete ve vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Lidé, kteří po nějakou dobu nebo i celý život pečovali o blízkého člověka s postižením, často nevědí, z čeho se jim jednou bude počítat starobní důchod. Orientační popis najdete ZDE.


Zákon č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti

Související zákony:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti

Smyslem zákona je naplňovat státní politiku zaměstnanosti, jejímž cílem je podporovat dosažení plné zaměstnanosti a chránit proti nezaměstnanosti. Můžete se zde dozvědět o roli MPSV, Úřadu práce ČR, velká část je věnovaná zprostředkování zaměstnání přes úřad práce a evidence uchazečů o zaměstnání, dále podpoře v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, a také zprostředkování zaměstnání prostřednictvím agentur práce.

Pro rodiny s členem, který má zdravotní postižení, je zajímavá hlavně 3. část, která se věnuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde vymezuje kdo spadá do kategorie osob se zdravotním postižením, dále pojednává o pracovní rehabilitaci, chráněném pracovním místě, příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě.

Osoba se zdravotním postižením (OZP)

  1. Lidé pobírající invalidní důchod ve třetím stupni – osoba s těžším zdravotním postižením – je to automaticky pobíráním invalidního důchodu – nemusejí o status OZP žádat.
  2. Lidé pobírající invalidní důchod v první a druhém stupni – je to automaticky pobíráním invalidního důchodu – nemusejí o status OZP žádat
  3. Osoba se zdravotním znevýhodněním (OZZ) – o OZZ se musí žádat na příslušné správě sociálního zabezpečení.

Status OZP má tedy automaticky každý příjemce invalidního důchodu bez ohledu na stupeň a nemusí o status OZP žádat. Osoba se zdravotním postižením je každý příjemce invalidního důchodu. To platí i pro ty, kterým ČSSZ invalidní důchod nevyplácí z důvodu nesplněné podmínky potřebné doby důchodového pojištění.

Osoba se zdravotním znevýhodněním (OZZ)

O status osoby se zdravotním znevýhodněním žádají ti, kteří nemají invalidní důchod. Žádost se podává na příslušné správě sociálního zabezpečení. Lidé se statusem OZZ mají na rozdíl od lidí s přiznaným stupněm invalidity zachovanou schopnost vykonávat soustavnou práci v rozsahu plného úvazku, ale schopnost získat či udržet si práci obecně nebo v rámci původní kvalifikace je omezena díky zdravotnímu znevýhodnění. Více informací získáte na stránkách České správy sociálního zabezpečení ZDE. Formulář žádosti naleznete ZDE.

Jak se dokládá status osoby se zdravotním postižením?

  1. Osoba se zdravotním postižením (OZP)posudkem o invaliditě nebo potvrzením správy sociálního zabezepečením
  2. Osoba se zdravotním znevýhodněním (OZZ)rozhodnutím o statusu OZZ nebo potvrzením – obojí vydává příslušná správa sociálního zabezpečení.

Do skupiny osob se zdravotním postižením spadají ještě 12 měsíců i ti, kteří měli invaliditu jakéhokoliv stupně, a byla jim odebrána. Lhůta 12 měsíců běží ode dne posouzení.

Evidenci osob se zdravotním postižením vede krajská pobočka úřadu práce.

Evidence osob se zdravotním postižením obsahuje:

  • identifikační údaje
  • údaje o omezeních v možnostech jejího pracovního uplatnění ze zdravotních důvodů
  • údaje o právním důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením
  • údaje o poskytování pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace

Osoba se zdravotním postižením má nárok na pracovní rehabilitaci, která má zvýšit její možnosti při hledání, získání a udržení práce. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje krajská pobočka úřadu práce místně příslušná podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. O pracovní rehabilitaci je třeba žádat na příslušném úřadu práce a náklady spojené s pracovní rehabilitací hradí taktéž úřad práce. K žádosti je potřeba přiložit doklad, který potvrzuje status osoby se zdravotním postižením. Žádost si můžete stáhnout ZDE.

Co spadá pod pracovní rehabilitaci?

  1. Poradenská činnost zaměřená na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.
  2. Teoretickou a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost. Ta zahrnuje:
    • přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů (zahrnuje poradenství pro volbu povolání a aktivity, které účastníkovi pracovní rehabilitace pomohou při výběru budoucího povolání – zejména testy k volbě povolání, informace o studiu a informace o uplatnění po absolvování studia),
    • přípravu k práci (činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti; příprava trvá nejdéle 24 měsíců a může probíhat u zaměstnavatele osoby se zdravotním postižením, na chráněných pracovních místech právnických nebo fyzických osob nebo ve vzdělávacích zařízeních či občanských sdruženích),
    • specializované rekvalifikační kurzy
  3. Činnost zaměřená na zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání nebo změnu povolání.
  4. Vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.